Co je pravý římský travertin?

Vznik přírodního travertinu

Římský travertin je velmi tradiční přírodní vápencový kámen – vysoce dekorativní a ušlechtilý materiál vzniklý prehistorickou sedimentací a chemickým procesem srážení ve vodě rozpuštěného uhličitanu vápenatého – tzv.kalcitu, který se v pravěku usazoval v nejhlubších vrstvách podloží a obrovským tlakem horních nadložních vrstev získal pevnost a kompaktní strukturu.
Travertin často vytváří celé oblasti výskytu, jež jsou převážně vázány na horké minerální prameny vyvěrající z hlubinných zdrojů v časté kombinaci se zvýšenou sopečnou aktivitou nebo s jejím dozníváním.
Přírodní travertin je stále jedním z nejkrásnějších a nejpoužívanějších stavebních materiálů v historii tradiční i moderní architektury a celé naší civilizace.

Vzhled a vlastnosti přírodního travertinu

Přírodní travertin je světlá hornina, jejíž přirozená barva se obvykle pohybuje od krémově bílé a béžové až po barvu vlašského ořechu, jindy vytváří různorodé odstíny od světle šedé či nažloutlé po světle hnědou až červenohnědou – vše v závislosti na různých příměsích, které byly přítomny v okamžiku dlouhodobé kontinuální sedimentace zrnek čistého kalcitu.
Travertin je zčásti pórovitý materiál mnohovrstevnaté struktury se skutečně mimořádnou okrasnou hodnotou. Póry, tzv.“kaverny“ vzniklé únikem plynů při utváření travertinu přinášejí nezaměnitelný a originální vzhled každé obložené plochy. Hodnotu a cenu travertinu určují především kompaktnost jeho struktury a přírodní barevné odstíny dané místem naleziště. Římské lomy vždy patřily k těm nejvzácnějším a zdejší přírodní travertin k nejkrásnějším vůbec.
Kromě výrazné estetické hodnoty se tato hornina vyznačuje dobrými fyzikálními vlastnostmi, které ji předurčují pro využití i v nepříznivých klimatických podmínkách. Mezi nejvýraznější vlastnosti tohoto kamene patří trvanlivost a pevnost zaručující odolnost proti zatížení a vnějším povětrnostním vlivům, především mrazu.
Chemické podstata složení travertinu přináší i pružnost, zajišťující vyšší míru ochrany proti nárazům a rezistenci proti obvyklému opotřebení.

Řez přírodního travertinu

Přírodní travertin je v nalezištích těžen odřezáváním velkých kamenných kvádrů pomocí speciálního diamantového lana.
Travertinové bloky jsou posléze převáženy k dalšímu průmyslovému zpracování na různé deskové formáty. Tyto jsou dále rozličným způsobem povrchově upravovány.

Konečná kresba vzhledové struktury desek travertinu záleží na způsobu řezání bloků, které se provádí buď svisle po vrstvách žíly – tzv.“Vein Cut“ nebo vodorovně napříč žilou – tzv.“Cross Cut“.

Při řezu po žíle jsou zřetelně viditelné původní sedimentační vrstvy – nejznámější a tradiční řez travertinu již od starověku. Při novějším způsobu řezu napříč žilou se objevují rozmanité přírodní vzory – tento řez se začal používat teprve před cca 20 lety.

Povrchová úprava přírodního travertinu

Přírodní travertin v deskovém řezu se často dodává povrchově neupravený s nevyplněnými přiznanými póry – „kavernami“, kde vyniká jeho syrová přírodní krása.
U travertinu s předpokládaným použitím hlavně v interiéru se povrchové kaverny obvykle vyplňují cementovým plnícím tmelem v barvě konkrétního druhu travertinu či epoxidovým transparentním tmelem.
Finální povrchová úprava vyspárovaného travertinu je prováděna dvěma způsoby – kartáčováním do matného podlesku nebo leštěním do vysokého lesku.

Kartáčovaný travertin je na dotek hladký s matným povrchem absorbujícím světlo – nevytváří světelné odlesky.

Leštěný travertin je na dotek hladký s lesklým povrchem odrážejícím světlo – tato povrchová úprava se podobá např. leštěnému mramoru.

Historie přírodního travertinu

Staří Římané od nepaměti těžili přírodní travertin pro budování velkolepých chrámů, akvaduktů, lázeňských komplexů a amfiteátrů jako je např. všem známé Koloseum- největší stavba na světě postavená převážně z travertinu.
V Itálii se nacházejí nejdůležitější a historicky nejvýznamnější lomy jak z dávných dob římského impéria, tak i z doby renesanční a barokní v pahorkaté oblasti Tivoli a Guidonia Montecelio severovýchodně od Říma.

Právě zde slavný italský barokní architekt, sochař a malíř Gian Lorenzo Bernini vybíral materiál pro sloupovou kolonádu na vatikánském náměstí svatého Petra a bezpočet svých slavných soch a sousoší, stejně jako Michelangelo vybral zdejší travertin jako materiál pro vnější žebra na kupoli baziliky svatého Petra ve Vatikánu.

V celém Římě dnes snad neexistuje ulice, kde by nebyl k vidění přírodní travertin z této oblasti – královský a vznešený materiál, jenž Vám nyní přinášíme do Vašich domovů.